JEDNA DUŠE.

Adolf Heyduk

JEDNA DUŠE.
Zpíval ptáčík v sadě, pročechral si peří, useď v zlatém slunci na zeleném keři, na zeleném keři růže se rozvila, o tom zpěvném ptáčku celé noci snila. To nezpíval ptáčík, hoch zazpíval milý, zazpíval u keře podvečerní chvílí, to nebyla růže, co líbezně snila, to milá milého v náruč polapila. Jedna cesta vzhůru, druhá cesta dolů, u keře dva lidé setkali se spolu, teď v dvou mladých ňadrech jedno srdce buší, oba dohromady jednu mají duši. 59