TESKNÝ ZPĚV.

Adolf Heyduk

TESKNÝ ZPĚV.
Kdybys byla u Dunaje kvítím, rád bych proudem pobřežním se stal, myšlenek svých zlatým vlnobitím bílé nohy tvé bych objímal. Kdybys byla modrým bezem v sadě, na tvých květů nerozvitou směs při pohody usměvavé vnadě nejjasnější krůpěje bych snes’. Nejsi květný bez, to hruď mou mučí; červánkem jsi, a když spát chce den, zavíráš jej růžné do náruči; jinéhos, mně zbývá rosa jen. Rosu v očích, plameny mám v duši, žhavě rudé jako v poli mák; to, co za dne pálí mě a kruší, zpívám v soumraku jak teskný pták. 68

Kniha Od Tater a Dunaje (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 49) (1910)
Autor Adolf Heyduk