LÉK.

Adolf Heyduk

LÉK.
Milý v lese pod cypruší zavázal jsi moji duši, zavázals ji políbením, teď jsi sněním mým i bděním. Zavázals ji růžnou smyčkou, dals hubičku za hubičkou, zavázals ji smyčkou dvojí, už jsem, milý, na vždy tvojí. Zavázals ji smyčky na tři, už ti ve všem všudy patří; na tři uzle jsi ji svázal, za tebou jít Pánbůh kázal. Přes daleké chodím hatě, kady chodím, myslím na tě; přes daleká kráčím luka, kady kráčím, srdce puká. 69 Pod cypruší často sedám, byliny a travky hledám, ale z bylin ani trávy už mé srdce neozdraví. Ozdraví jen po tvém boku, kdyby chřadlo tisíc roků; ozdravím jak břízka v lhočí jenom slunéčkem tvých očí. 70