ŠŤASTNÁ NEVĚSTA.

Adolf Heyduk

ŠŤASTNÁ NEVĚSTA.
Mým býti máš! Jsem šťastna, věř, ač chuda na bohatství zlata, přec na klenotů drahých směs jsem v lásce k Tobě přebohatapřebohata. Jak šťastna z pokladů jsem těch! Je v úděl příroda mi dala!... Hle, rudý žár v mých vonných rtech, jímž sestrou růží jsem se stala. A hvězdných očí temný jas, a broskví nádech mého líce, a zlatý hedváb dlouhých řas, a slunný vodopád mé kštice. 71 A ramenou mých sněžná běl, a ňader holubic ruch hravý, a plných údů cudný pel, a vnad jich soubor usměvavý. A půvabů mých pestrý květ, a ladně klenoucí se boky, a ducha zpívající vzlet a srdce okřídlené sloky! Ach blažená jsem z darů těch a žehnám tvorstva štědré máti, že, až mi vzplaneš na ústech, je všecky Tobě mohu dáti! 72

Kniha Od Tater a Dunaje (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 49) (1910)
Autor Adolf Heyduk