ŠVARNÁ ŽENKA.

Adolf Heyduk

ŠVARNÁ ŽENKA.
Ženušku mám zkvetlou nad liliji, vlasy se jí kolem hlavy vijí, švarná je a švarně se mi šatí, lesklé čelo jen se jeřabatí. Nad žhavý jí uhel oči svítí, nad maliny ústa se jí nítí, a když v tanci buší srdce našenaše, zvoní na hrdle jí mariáše. Mariáše jí, mně ostruženky, ej, to ženka nad všecky je ženky, směje se, když vymrštím ji s chutí; jako v nebi v mém je obejmutí! 79

Kniha Od Tater a Dunaje (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 49) (1910)
Autor Adolf Heyduk