MLADOŽENKA.

MLADOŽENKA.
Sedí Katka v krášlena, sedí, ručky v klínu, na nohou má záhybové čižmy z karmažínu. Na mladého čeká muže, zlatě hoří oči, čeká, že s ním při cymbálu do kola si skočí. Vstoupil Janko do komůrky bez chyby a hany sváteční má košulenkukošulenku, mentěk šňurovaný. Letí k milé: „Hudci hrají, pojď se v kole svíjat, pojď se točit, vykrucať se, podkovkami sbíjat.“ 80 „Ach, já nemám podkovečky, Janičku muj zlatý, jak že budou pokreskávat, nožky mé a paty. Ach jak bych tě, Janko zlatý, chtěla pocelovat, kdybys mi chtěl na čižmičky podkovečky kovat!“ – Laškali se, hovořili, pozvedla svou nožku: „Podkovej mě, můj Janíku, podkovej mě trošku.“ „Co mám kovat? Sotva vidím malou tvoji patku; nechci kovat, ale líbat drobnou svoji Katku.“ – 81