TYS JAK SLUNNÝ DEN.

Adolf Heyduk

TYS JAK SLUNNÝ DEN.
Tys jak slunný den, já noc jak vlahá, považ, Katuško jen, moje drahá, kdybychom se objali v tvém stánku, změnili bychom se do červánků! Až bys pospala si jak noc v jaře, já bych přišel zase plný záře, zlíbal bych tě, dřív než měsíc zbledne, a čas z rána šel by na poledne. Věru krásná jarní noc by byla, kdybys tisíckrát mne políbila! Věř, to políbení v jarní rose do hvězd vždy a vždy by měnilo se. A kdyby ses usmála jen maně, slunéčko by vzešlo v jitra straně, vzneslo by se, plápolem by plálo a to žití rájem by se stalo! 111

Kniha Od Tater a Dunaje (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 49) (1910)
Autor Adolf Heyduk