BABA STAROST.

Adolf Heyduk

BABA STAROST.
Ajta moje starost, baba kletá, už mi zas prach s dýmem v líce metá. Trní s štěrkem na cesty mi dává, bláto na ně ze všad přihrabává. Z dravčích drápů zrobené má hrábě; posvítím já šeredné té bábě. Opiju ji nejžhavějším vínem, rozbiju jí lebku vzdoru klínem. Zakleju ji navždy kletbou ráznou, od vína ji vrazím v bečku prázdnou. Do řeky ji hodím: Hajdy k moři! Konec bude starosti a hoři. Potom znova do krčmy si sednu: Hospodo, sem čerstva ještě jednu! – 117

Kniha Od Tater a Dunaje (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 49) (1910)
Autor Adolf Heyduk