ČIKOŠ.

Adolf Heyduk

ČIKOŠ.
V pustě jsem zrozen, v pustě mám byt, sám jsem, mně v odpor všetečný lid. Pohorské houští, skrýš má – a huň to je můj oblek, přítel mi kůň! Kůň prostý sedla, bez uzdy, ej, přes pustu v nejprudčí dává se rej, nad sedlo turecké jest jeho srst, jen sena odměnou když mu dám hrst. Na pustě vesel jsem, v pustě jsem vzrost, před sluncem, před deštěm širák mi dost, vesele pohlížím přes Dunaj v dál... hej, kdo je šťastnější, čikoš či král? 126