POSPĚŠ, KONI!

Adolf Heyduk

POSPĚŠ, KONI!
Smutno je mi, hlava se mi kloní, postůj, osedlám tě, milý koni, osedlám tě, hleď, jsme tady sami, leč mé srdce je už za horami. Za horami stojí u obloku, zrcadlí se v holubičím oku, zrcadlí se, ach, zde těžko je mi, pospěš, koni, než v něm utone mi. Pospěš, než jí na dno srdce padne, dvě bude mít ona a já žádné, pospěš, pospěš, umru, pomoc není, své-li srdce za mé nevymění. 129