V TOKAJI.
V Tokaji, kde Tisza s Bodrogem se spájí,
všecka děvčata mne věru rády mají,
všecka děvčata tam po tokajském kvetou,
všecky ženušky mi tamo hlavu pletou.
V Tokaji, v Tarzálu roste víno žhavé,
žhavé jsou tam ženy tváře usmívavé,
leč já dobrý chlapec nezkušený, mladý,
jakou bych si vybral, nevím sobě rady.
Nevyhlížej; srdce počne se ti svírat,
poceluj hned první, jenom nevybírat;
ty ostatní rády přání tvému zhoví,
jen až družka družce o tvé touze poví.
148
V Tokaji, v Tarzálu, všude réva sladká,
všude dobrá srdce, všude líčka hladká,
tam budu mít cimbál, ženky, víno,
to ostatní budiž bohu poručíno!
Jestli černovlasou, nebo snad tu rusou,
jestli snědou v tváři, neb tu s rudou pusou,
nejdřív tu, pak onu, jak ti která padne,
má-li žhavé oči, má-li líčko ladné.
Neber podle očí, neber podle líce,
vyber, která v lásce objímá tě více,
která k tobě přijde na vinici v touze,
která celuje tě vesele a dlouze!
Které milovat mám, nevím zhola věru,
přemýšlím a zkoumám, tak i tak to beru,
ale k rozhodnutí nemohu se zmoci –
snad Tokajské ve dne a Tarzálské v noci!
149