ZBOJNÍK ODHODLANÝ.

Adolf Heyduk

ZBOJNÍK ODHODLANÝ.
Nebe jako z olova je slito a vše vůkol nocí obemknuto, báča sever v skalách zlostně vzlyká, v mračnech blesku zlatý had se smyká. Dědiny-li dojdu brzy asi a z beťárské kohos najdu chasy; krčmu najdu-li, kde cigán hude, vína číš a děvče-li tam bude? Nenajdu-li, dám se rovnou k lesu, nač pak těžkou valašku si nesu? na mechové uhostím se lože, než mi kohos pošleš, hodný bože! 156 Často volaři zde voly vedou. Často páni na hody tu jedou, a já třeba s čertem vyjdu v sázku, že zde někdo zbude bez opasku! A jestliže hajduci mě lapnou, ať tři na jednoho, všickni skapnou, neskapnou-li, budu chlap jak svíce, až mne sejmou brati s šibenice. – 157