Hvězdno.

Adolf Heyduk

Hvězdičky svítí s vysoka, všude je samá zář, v té jedné, zlaté dítě mé, vidím tvou něžnou tvář. V té jedné zlaté, daleké, vidím tvých očí lesk, a v hloub mých ňader proudí se přívalný vzdech a stesk. Je mně tak smutno pojednou. slzami zrak mi zhas’, rád bych tě viděl, dítě mé, rád bych tě zlíbal zas. Toužíš-li po mně v nebesích, já zde tě míti ždám, a bude-li Bůh mně milostiv, v ráji tě zulíbám!

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vypučet, vonný, zkvést, kytka, perla, fialka

37. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Kytička fial. (Xaver Dvořák)
  2. Pomoc. (Adolf Heyduk)
  3. Miluj. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Co si vlny povídaly. (Růžena Jesenská)
  5. Jasná noc. (Adolf Heyduk)
  6. Z perlové šňůrky. (Václav Šolc)
  7. XX. (Démon!) (Antonín Jaroslav Klose)
  8. Panna. (Adolf Heyduk)
  9. 67. Svým okem na mne vzhlédneš-li jen maní, (Adolf Heyduk)
  10. SLOKY PRO HUDBU. (Jaroslav Vrchlický)