Dlouhá je to cesta.

Adolf Heyduk

Dlouhá je to cesta.
Dlouhá je to cesta těsným ouvozem; když jsem po ní kráčel, dal jsem s Bohem všem, dal jsem s Bohem všemu, co jsem miloval; tobě, rodný domku, též jsem s Bohem dal. Ach, kde krásné chvíle mého mládí jsou? Sto mil letí časy každou hodinou, osud nenavrací ničeho, co vzal, jenom jedno vrací: stesk a bol a žal. Matka v hrobě leží, otec vedle ní: kdy pak asi věčnosť mně se rozední? Kdy pomine srdce neustálý pal, kdy mně rakev podá, co mně život vzal! 23

Kniha Písně (1885)
Autor Adolf Heyduk