Bělostkvoucí rouškou sněhu...

Adolf Heyduk

Bělostkvoucí rouškou sněhu...
Bělostkvoucí rouškou sněhu hlavu kryje stráň, ale slunce teplá zkázka dýše v její skráň; juž se budí. prociťuje, hrouží nohy v tok, kytku křovin připíná si na ztepilý bok. Jak se krášlí, jak se zdobí, bujnou věnčí hruď! – a ty, srdce, smutilo bys? Pro Bůh, juž se vzbuď! Koho jasem neprobudí milá Vesny zvěsť, toho zdrtí bez milosti Moranina pěsť! 37

Kniha Písně (1885)
Autor Adolf Heyduk