382. Ach, po štěstí mé srdce posud křičí,

Adolf Heyduk

382.
Ach, po štěstí mé srdce posud křičí,
Ach, po štěstí mé srdce posud křičí,
leč chce v něm volným být, ne otrokem, spíš krví zátopou se samo zničí! –
105