I.
Mé písně jsou jen rytmy mého srdce,
Mé písně jsou jen rytmy mého srdce,
jen snivé duše toužný v nebe let,
a mním, ba vím, že tenkrát už jsem zpíval,
když Pán Bůh ptáky volal v širý svět.
A srdce mé jest vázou mého žití,
z níž voní kytka květů zperlených,
již trhal cit, kde raněná má duše
kdys krvácela nachem stesků svých. –