VII.
Šla na pout jsi v dálavu dálnou –
Šla na pout jsi v dálavu dálnou –
ach, dávno je to již –
tam na prvních růžích mé lásky
v zahradě mládí spíš.
66
Na prvních ohnivých růžích –
Ač mráz mi na ně pad’ –
přec v srdci půl věku kvetou
a voní posavad.
Na prvních ohnivých růžích! –
Až v kraje, ty kde dlíš,
za tebou na pout se vydám,
zda se mi probudíš? –
67