Sivý den.

Adolf Heyduk

Sivý den.
Jde od východu sivý den do zakrytého mlhou kraje, a západního větru sten si v stromů zvadlém listí hraje. To smutný, úzkostný je vzdech pro niv a luhu květné zdoby, a s vláhou slznou na křídlech duch na drahé se spouští hroby. – 77