Zlatý den.

Adolf Heyduk

Zlatý den.
Den přioděn byl v zlato jako král a vůní lesů, květem luk se vnadil a vesele se na mne smál a smál a teplou rukou po líci mě hladil. Nuž, chutě do volnosti v lesa šum, na víno svobody a koncert ptačí, tam stranou hodím klobouk černých dum, jejž na hlavu mi lstivě srdce tlačí. Výš písní na křídlech se pustím v let. Či plačtivě mám toulat se jak sketa? Vždyť na života bídy zapomnět, to největší všech umění jest světa. 25