Sen.

Adolf Heyduk

Sen.
Mou žhavou duši nádherný zpil sen, že plul jsem mořem vnadných žen, z nichž tolik čarné jasnosti se lilo, že slunce hanbou tváře zahalilo. Já z lodě skočil, zářnou touhou jat, já chtěl je všecky, všecky zulíbat a mořem krás těch v čarném vlnobití mě příboj vášně nes’ a příboj žití. Běs ňader mých jak ohnivý řval lev... Tu zjevil se mi andělský tvůj zjev v krás nepřehledných růžovité záři, a slzy padly k nohám tvým s mých tváří. Vln krásy zmetešených ztichl ruch, pláň moře změnila se v tichý luh, ty’s stála uprostřed, má smavá druži, a kol nás les byl parnasek a růží. 67

Kniha Z deníku toulavého zpěváka (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 36) (1904)
Autor Adolf Heyduk