V listopadu.

Adolf Heyduk

V listopadu.
Ó ženy, tu i tam, vždy k zpěvu mne to nutí, když vaší lásky vzpomínám a sladkých obejmutí; když rozkoš hnala, mne vždy víc na ňader vašich vlny, na hrozny lásky do vinic, jež ohně byly plny! Kde žhavá ocel svalů mých, kde boky vaše ladné? pel setřen z hroznů nádherných, list kyprý schne a vadne; hle, podzim krajem probíhá, mdlá v žilách krev se staví, a jako podzim jsem i já, váš zpěvák holohlavý! – 77