U večer.

Adolf Heyduk

U večer.
Po siné moře hlubině od jihu vítr táh’, a světla, hvězdné bludičky, se nesly po vlnách. V nich ruče loďkou unášen v dál plul jsem, starý druh, mrak v duši stál, a za loďkou byl jasný světla pruh. Já na ten pruh se zadíval a k nebi zrak jsem zdvih’: Zda někdy také zjeví se lesk světlý v stopách mých? 24