Kouzelný dar.

Adolf Heyduk

Vedrem parných žití dnův svadla hlava, ňádra znyla, ze studánky dětských snův ráda by má duše pila; ráda byla by má duše mladá. Marno, nejsem touhy prost, srdcem krvácím i skrání, studánky té čarný skvost bílý anděl křídly chrání; bílý a kol rosou květ se chýlí. Aspoň rosy ve pohár dej mi nabrat z oněch květů, anděli, než vzplane žár v čele mém a spráhlém retu; v čele – nesnesu té trýzně déle. Beř, dí anděl, tvé jsou, věz, dítě tvé když tady pilo, plnou dlaňku naposléz, toho zřídla rozhodilo, zřídla, rosou pro snů tvojich křídla. Piju, léčím duši svou čarodějným zbytkem zdroje, jejž mi drahou úlevou v květech skrylo dítě moje; v květech; stará srdce mládnou v dětech! –

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

970. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Adolf Heyduk)
  2. DĚDŮV ODKAZ (Adolf Heyduk)
  3. None (Adolf Heyduk)
  4. None (Adolf Heyduk)
  5. LXIX. Úsměvné slunce (Adolf Heyduk)
  6. Má duše žízní! (Xaver Dvořák)
  7. Podkřovka. (Adolf Heyduk)
  8. Rodný kraj. (Adolf Heyduk)
  9. Různá křídla. (Adolf Heyduk)
  10. LETNÍ. (Jaroslav Haasz)