Co srdce Tvé stichlo...

Adolf Heyduk

Co srdce Tvé stichlo, Bůh to suď, mé k rozpuknutí buší, o, že jsem nemoh v Tvoji hruď vdechnouti vlastní duši; o, že jsem nemoh na pospěch v očka dát vlastní zory, za vlastních ňader ztajený vzdech zaměnit’ dech Tvůj chorý. Ach, Tebou i já jsem mrtvolou, co kolem všecko zvadlo, rád nyní skloním hlavu svou osudu pod stinadlo; což mě tu váže? Dost těch ztrát, nad hlavou hrob se mi vejší, jediné dítě zříti umírat to smrť je nejkrutější!

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vypučet, vonný, zkvést, kytka, perla, fialka

277. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Srdci. (Jan Ježek)
  2. Ty loučíš se... (Albína Dvořáková-Mráčková)
  3. Vzpomeň si v dáli. (Josef Kuchař)
  4. VIII. Kde jsou ty Vesny, z kterých duše fialek (Jaroslav Vrchlický)
  5. III. O blažený ten lásky zašlý čas při Tobě (Václav Šolc)
  6. Na cestu. (Vojtěch Pakosta)
  7. Mladé dívce. (Adolf Heyduk)
  8. Zázrak. (Adolf Heyduk)
  9. Trpké štěstí. (Adolf Heyduk)
  10. I. Rci, odkud přišlas v lhostejný, mrazivý (Jaroslav Vrchlický)