Aj, laskavou-li tys, jak praví jiní,

Adolf Heyduk

Aj, laskavou-li tys, jak praví jiní, Aj, laskavou-li tys, jak praví jiní,
proč v lůně matky hříčkou robíš chorce, proč místo spasitelů světoborce, již v lidstva živé kmeny meče klíní?
Proč spor, v němž strany v právu být se míní, hned vzdorně s meči stavíš pod praporce, by vůle vzdorných jako děsný norce z dvou krve proudů vzešla rozhodkyní? Což spočívá mír v jedněch vyhlazení? Což musí život býti pouze bojem? A má-li být, proč stejná zbraň tu není? Tak útrapy se ženou černým rojem na zmírající lidstva pokolení, a ty – ty žiješ jen tím nepokojem! – 14