Jen pomysl jsi, věčně nevyzpytný,

Adolf Heyduk

Jen pomysl jsi, věčně nevyzpytný, Jen pomysl jsi, věčně nevyzpytný,
duch lidstva časný tebe neproniká, jak had tvá vůle sem a tam se smyká, kdo vystihnouti může zjev tvůj kmitný?
Chví člověk před tebou se hloubej citný, ač stálým hádankám tvým těžce zvyká, v mdlé bázni jen své otčenášky říká, by života si zmírnil žalář bytný! Chab ochranu si hledá tebe vyšší, když chvěje se a vymýšlí si bohy a domnívá se, ti že líp jej slyší! A nadsmyslné přikládá jim vlohy, ač jsou to sil tvých pouzí tovaryši. Vždy tebou klamán člověk přeubohý! 29