Proč chválíš luh – jenž pln je vonných květů,

Adolf Heyduk

Proč chválíš luh – jenž pln je vonných květů, Proč chválíš luh – jenž pln je vonných květů,
 že rosa v nich jak démanty se třpytí, že milo rozkošné ty zdoby zříti, to lesknoucí se moře malých světů. Ty luhem spěcháš vesel jak pták v letu, leč netušíš, že co se rosou nití, snad žal jest ztraceného živobytí a trpce vyroněných duše vznětů. Snad kudy kráčíš, jiný kráčel prve, jenž smrti utíkal, či snad ji hledal a plakal jiskry hořící své krve. Snad z žalu bylo, jenž mu v srdci sedal, že mládí šťastné, útlé, zlatobrvé, ni klidné stáří osud žít mu nedal. 35

Kniha Znělky (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 40) (1905)
Autor Adolf Heyduk