Jak sochař v sochu osud v lidstvo tepe,

Adolf Heyduk

Jak sochař v sochu osud v lidstvo tepe, Jak sochař v sochu osud v lidstvo tepe,
leč duch se brání, vzdorně se mu vzpírá a hněvným okem na sochaře zírá, leč ten vždy hlouběji v své dláto klepe.
A spravuje nás, jasní oči slepé a ústa v křiku mírně uzavírá, shluk vrásek z čela do hladkosti sbírá, až hotovo je dílo velkolepé. Klid pohybům a vášně hnutím dává, mír v zachmuřené zvolna klade líce a k souladu vše konat neustává. Je hotovo; sem k hodu stavte svíce, hold příroda dnes sochařovi vzdává, že skončil mrtvolu; co konal více? 36