My stále k pravdě – k světlu – polétáme

Adolf Heyduk

My stále k pravdě – k světlu – polétáme My stále k pravdě – k světlu – polétáme
 a stále tužíme svá muší křídla, by ze slunného čerpali jsme vřídla a stále k němu cesty nalézt ždáme. A po mnohých vždy nadarmo se ptáme, tak dlouho jdem; už šedá kštice zřidla, a jsme-li blíž, tu blesk nám spálí křídla a bouře sporů vetché spánky láme. Jsme záhad dravčím rojem rozedraní; ta bičuje nás, jiná hrdlo škrtí a jiná zas v hruď vráží zobák vraní. Roj pochyb v kruhu honí nás jak chrti, až k světlu dojíti nám mraky brání, zda přistáném tam uvedeni smrtí? 60

Kniha Znělky (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 40) (1905)
Autor Adolf Heyduk