DEBBORA A JAHEL.

Adolf Heyduk

DEBBORA A JAHEL.
V boj nechtěl Barák jíti bez Debbory; mělť deset tisíc lidu jen, vše chůdce, leč na sta vozů zbrojných jeho škůdce, a kolem vozů bezpočetné sbory. Šla tedy Debbora a s Tábor hory lid krále Azor v hrozné zbila půtce, až Sisara sám prchal, jeho vůdce, a za ním pluky vše jak živé bory. A Sisara skryl u Jahel svou hanu, jež Haberovi družnou ženou byla, a prosil: „Pít mi dej, než nitrem vzplanu.“ Když do syta ho lékem pohostila, spal Sisara, a Jahel v jeho stanu hřeb pevnou rukou do hlavy mu vbila. Žen odvahou vlast kleslá znova žila. 71