TARPEJA.

Adolf Heyduk

TARPEJA.
„Řím v moc ti dám“ – tak Tatiovi děla ta zrádná dcera strážce Kapitolu – „leč za to všakých přání ku vrcholu tvých reků náramky bych ráda měla.– Vše slíbeno. Té noci k bráně spěla, jíž nepřátelé vešli bez zápolu, a na Tarpeju lesklý s ramen dolů vrh’ každý štít, až země zaduněla. Tím darem zasypána bědně mřela ta žena. zlá, jež lačna byla zlata, ač vlast svou bohatýrskou hynout zřela. I byla z pavez kupa vrchovata té brány blíž, již zrádně otevřela, by od potomků věčně byla klata. Za zrádný čin bud pomstou zrádná splata. 73

Kniha Znělky (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 40) (1905)
Autor Adolf Heyduk