Večer.

Adolf Heyduk

Večer.
Den pouť svou vykonal a mře a hasne. Ó, jaké jest to umírání krásné, kdy v růžovitou náruč hlava klesne a s krásy políbením tiše sesne! Hle, zlatoskvoucí slunce zář ve probledlou mu zírá tvář, a nad čelem mu stojí hvězdy jasné! Ach, ze světa v ty nebes tajné říše přál bych si též juž odejíti tiše, jen kdyby vlast mne v milou náruč vzala a na čelo mně políbení dala a památku mi přála svou, jí hvězdou býti nad hlavou a věčným pozdravem jí svítit s výše! 49

Kniha Černé růže (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 21) (1900)
Autor Adolf Heyduk