Prchající písně.

Adolf Heyduk

Prchající písně.
Ó písně, družky radosti i strasti, proč jasný zdroj váš vedrem žití prahne, proč prcháte, jak ptáků sbor když táhne přes dálná moře do krásnější vlasti? Jen některá, než zlatá vzejde zoře a v nebi zachvěje se hvězda bledá, na čelo mé, jak vlaštovice sedá na skalný ostrov: sen bouřného moře. – Leč bojí se; ji děsí mračné zvěsti, let příboj vlnou divokou ji straší, a z útulku ji nelítostně plaší, vzdech zklamání a plachý výkřik štěstí! 64

Kniha Černé růže (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 21) (1900)
Autor Adolf Heyduk