České písni.
Ó písni česká, s něhou vděk
tě v život vdechly v citu shodě
jak země s nebem červánek,
v němž den se rodí na východě.
Ó písni česká, rosou tys,
jež sprahlou žitím mysl vlaží,
a polibkem, jímž matka kdys
své dítě vítá na zápraží.
Ó písni česká, lesk jsi ten,
jímž hvězda k životu se budí,
jsi růže okřídlený sen,
jenž vůní skryl se v její hrudi.
Ó písni česká, tvoje zář
víc pro svůj národ učinila,
než kalich daný na oltář
veň zbožná víra spásu skryla.
Ó písni česká, hlahol tvůj
víc dobyl nám než hrdin pluky;
jak divou bouří lesa chvůj
svět zachvíval se tvými zvuky.
41
Ó písni česká, otců vzkaz
a matek modlitba zní z tebe,
tys našich ňader slunný jas,
z nichž marně nám tě závisť třebe.
Ó kterak hojný jest tvůj květ,
jak pobalkanské bujíš růže,
nechť s děly vstříc nám vejde svět,
tvá krása jeho zlobu zmůže.
Ó písni česká, na mne zříš
jak socha Lady dávnověká,
mé čelo kloní se ti níž,
hruď chvěje se a noha kleká.
Ó písni česká, tys můj pych,
nechť strasti života mne zmohou,
ten nezhubí mé srdce hřích,
bych jinde mřel než u tvých nohou.
42