Při čtení dějin z doby pobělohorské.

Adolf Heyduk

Při čtení dějin z doby pobělohorské.
Duše má jak holubice letí nad propastí času, peruť slábne víc a více, kalné oko nemá jasu, všude se jí v cestu staví stínův oblak šerý: samé zjevy bledých tváří, nad čelem kruh zlatý jasně září, v týle rudnou pruhy od sekery. Nedávej se stíny těmi, holubice sivá! Hleď, z těch hrdel dolů k zemi krev a krev jen splývá; perutě-li potřísní ti, ohněm se ti ňadro vznítí, požár v hruď se vnoří, pak bolestí neslýchanou místo písní žaly v duši vzplanou všech, jež potěšit si chtěla v hoři. 74

Kniha Šípy a paprsky (1888)
Autor Adolf Heyduk