Déšť.

Šebestián Hněvkovský

Dívko! honem, honem z boudy! Hle, jak v lesích prší; Již se valejí sem proudy, Hle, již zde též srší. Zaobal se, přej mi místka, Sic mít nebudeš ni Skřístka. Poslyš, jak to z hloubí hřímá, Jak se to sem blíží; Celého mě zima jímá, Obloha se kříží! Děvče mé se celé třese, Neboj se nic! „Modleme se!“ Ve skalinách znějí zvony. Udeření houká! „Ostaň! žíme bez ouhony, Slyš, jak nebe brouká; K bázni boží znějí zvuky, Jižjiž rozhání se hluky.“ Rád jsem, že jsem v strachu tebe V hrůzonosném těšil, Jasní se nám jižjiž nebe, Ni jsem myslí hřešil. Pověz, kdy mám přijít zase? – „Přijď jen ve bouřlivém čase.“

Patří do shluku

basa, klarinet, housle, cimbál, smyčec, muzika, bas, šumař, hudec, nota

227. báseň z celkových 273

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Ladislav Quis)
  2. Kamarádi. (Emanuel Miřiovský)
  3. ZASTAVENÍČKO NA VSI V DEŠTI. (Jaroslav Vrchlický)
  4. LEGENDA O SV. PETRU. (Antonín Klášterský)
  5. Indiferentský. (Karel Havlíček Borovský)
  6. V drsném rachotu hromu (Josef Holý)
  7. V hospodě. (Ervín Špindler)
  8. DIVNÁ MUZIKA. (Augustin Eugen Mužík)
  9. Hučí Plaz (Stanislav Kostka Neumann)
  10. malý rozhovor s kmotrou (Stanislav Kostka Neumann)