I. Jen těsněj, přiviňte se blíž,

Vítězslav Hálek

Jen těsněj, přiviňte se blíž, vy snové mladých procitnutí, vy krásné touhy v letnou říš – vás nepustím já z obejmutí. U srdce krbu hostinně vám měkce prostru, milé děti, a v teple budem, v rodině tak od srdce zas rozprávěti. Tam venku jako zločince vás na soud vedou v pusté kázni, a jak byste šly z blázince, k vám hledí namudřelí blázni. Jich prázdná, nicochlubná líc, ta duše staroba a chladno, jde zima z nich, jak z popelnic – och, jak by vám tam bylo radno! Mám na vás úzkostlivý střeh; všem tak jste záhy odumřely, já byl bych nejbídnější všech, vás o den přežit, osamělý.

Patří do shluku

jablíčko, jablko, jeníček, jabloňka, stromeček, oříšek, hubička, stromek, babička, janeček

257. báseň z celkových 264

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ještě o dědouškovi. (Josef Václav Sládek)
  2. Potěcha v slzích. (Simeon Karel Macháček)
  3. VI. POJIŠTĚNÝ. (František Serafínský Procházka)
  4. DRUHÁ MÍZA. (Adolf Červinka)
  5. XIII. Učitelstvo lidu. (Jan Vřesnický)
  6. Hafery.*) (Jan Evangelista Nečas)
  7. VZDUCH JE DNES TEPLÝ (Antonín Sova)
  8. Večerní slunko. (Josef František Karas)
  9. TOUHY CHUĎASŮ (Stanislav Kostka Neumann)
  10. Můj dědoušek. (Josef Václav Sládek)