IMPROVISACE.

Hanuš Jelínek

Máš zcela všední šedomodré oči jak každá naše buržoasní lady, když nudný hovor vázne idylicky. To sedám v lenošce, jsem zamlklý a bledý. Máš velké oči Mater Dolorosy, když Tvoje dítě pobíhá tu kolem a zpívá, žvatlá, když se s tebou mazlí... To se odvracím, bych nezavzlykal bolem. Dva velké smaragdy ti v očích blesknou, dva velké smaragdy ztrnulé, vytřeštěné, dva velké smaragdy jak oči divé šelmy, dva velké smaragdy příšerně ozářené tou vášní zoufalou, jež všecko drtí, i strašnou tuchou blížící se smrti... Oh, ty dva smaragdy, oh, ty mou duši spíjí, když tělo v křečích šílených se v náručí tvém svíjí...