Zámek přede mnou ve výši pluje,
okna svítí šerou perletí,
věže vstávají jak tmavé thuje
v modré noci tichém objetí.
Nechať moře slyším, dej mi závrať,
noci plná mocí čarovných,
píseň srdce odešlého navrať,
dohořívá světlo v prsou mých!
A Sny slétly k okna mého římse
jako hvězdy rozsvícené tmám:
po oblaku v plachty měnícím se
na moře je k tobě posílám!