LÁSKA
Tys řekl moři: „Věčná Lásko má a Sne,
máš maják v srdci mém, jenž nikdy nezhasne!
Tvé osvětluje proměny, tvou ohromnost
a sílu, vášeň, krásu, vln tvých k nebi most,
tvé bouře vítězné a vítěznější klid,
ó moře, volám tě, chci na tvých pláních žít,
chci zapomenout světa, dát se unášet,
být s tebou volný, svůj, jak koráb, srdce, svět,
uzříti tajemství tvých sladké přízraky
a v dálkách zářící svých chimaer oblaky,
chci poznat akordy tvé závrati a dna
a nekonečných obměn pouta záhadná,
a někdy vod tvých divotvorných na pouti
chci, moře, drahé moře, s tebou splynouti!“
Tvá píseň moři jest mé duši vnuknutím,
ji slyš, jen slovo moře zaměň jménem Svým,
ji slyš nesmírné lásky věčným zákonem,
v níž oba, nebem zacloněni, utonem...
78