CÍTILA JSEM...

Růžena Jesenská

Cítila jsem, když mi v srdce prvně zrak tvůj pad’, že by mne tak na tom světě – nikdo neměl rád. A to moře, moře lásky, zvlnilo se dál, nežli sen můj nejkrásnější o něm se mi zdál. A já cítím hloub a výše, šíř než moře jest, co v tvém srdci rozsvěceno pro mne velkých hvězd. Já teď cítím v přesvědčení, jak jsi se mnou spjat, že by mne tak na tom světě – nikdo neměl rád.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

astra, jeseň, podzim, podzimní, uvadlý, babí, listí, záhon, léto, akacie

212. báseň z celkových 227

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. RONDA. (Vladimír Frída)
  2. I. Kde jsi byla, kde jsi teď? (Jaroslav Vrchlický)
  3. XVIII. Oko mé tak rádo (Josef Kalus)
  4. V té mlze. (Růžena Jesenská)
  5. NEŽ PRCHNE VŠECKO... (Adolf Brabec)
  6. Anděl. (Adolf Heyduk)
  7. Ať to dřímá... (Růžena Jesenská)
  8. XIII. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Ballada mému dítěti. (Jaroslav Vrchlický)
  10. PÍSEŇ. (Karel Babánek)