V HLUBOKÉ NOCI...

Růžena Jesenská

O, Mort, vieux capitaine, il est temps! Levons l’ancre! V hluboké noci slyšela jsem zvony, nerozhoupané zvony temně znít, nehybných srdcí v píseň slité stony chvěti se v modrý prostor, v sen a klid. Vstala jsem k oknu. Zvony neutichly. Blouzní ta srdce aneb je to klam, a noc je němá? A já posledních-li úderů zlatých křídel vzpomínám? Ó, propast! Tma. Ni zákmit světlý! Zrcadlo černé. A já vidím v něm, jak Stíny mříže cypřišové spletly přes moje srdce s tichým requiem. A vím už, proč jsem do hlubiny zřela záhadné, a proč s věží ponurých ta píseň zvonů nepohnutých zněla, a vím, proč divné stíny rostly z nich!

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

51. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vzduchem hučí to a zvoní, (Jan Neruda)
  2. NETOPÝŘI (Jan Opolský)
  3. PÍSEŇ HROBNÍ. (Václav Bolemír Nebeský)
  4. V nočním tichu. (Josef Václav Sládek)
  5. MELODIE (Otokar Fischer)
  6. Jako poutník k svaté hoře (Adolf Heyduk)
  7. STARÝ NÁPĚV. (Antonín Klášterský)
  8. VEČERNÍ CHVÍLE. (Jan Červenka)
  9. Po vichřici. (Jaroslav Vrchlický)
  10. JAK DŘÍVE ZAS... (Karel Babánek)