Kde jsou ty písně...
Kde jsou ty písně, jež jsem zpívat chtěla,
tak sladké, šťastné, vroucně sperlené,
že každá z nich by nebe otevřela
a vyjasnila oči zkalené,
že stesky, žaly, chmury, mraky, tmu
by v úsměv změnila a ve blankyt,
kde jsou ty písně, – – –
jež ve tvých očích měly zřídlo mít
a po tvém srdci jíti do rytmu! –
Ach, zapadly mi jako mušky zlaté
tam v lesích do zvonečků vřesových,
co pěšinek se kříží – na té, na té –
mi zmizely, jak záře očí tvých,
a já je zpívat chtěla pro tebe
svou celou láskou, celým štěstím svým,
ach, zapadly mi
v noc přehlubokou letem tesklivým
neb za hvězdami – stouply do nebe!
[87]