739.

Josef Vlastimil Kamarýt

Vzácný vždycky citu nevinnému je ten hájek, řeka, chalupa, kterou praděd nechal vnuku svému.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

846. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Lidský život. (Jan Slavomír Tomíček)
  2. XXII Mých slzí řeky padaly (Emanuel Miřiovský)
  3. Pomněnky, pomněnky, (Vincenc Furch)
  4. 5. Jako vlnky na potoku (Jan Evangelista Nečas)
  5. 57. Žij co jinoch, zanechav smušilou k pozdějšku matornost; (František Sušil)
  6. 173. Čím jest toucha, pravíš? Jestiť jitřenka to pravdy! (František Sušil)
  7. 36. Aj ze svých ňáder každou moře mrtvolu zmítá, (František Sušil)
  8. LV. ZMIZELÁ RADOST. (František Ladislav Čelakovský)
  9. Nechejte, nechejte (Vincenc Furch)
  10. 58. Co je z jara na lučinách kvítí, (Eduard Just)