XVIII. Jmeno to, zlatými písmenami

František Jaroslav Kamenický

Jmeno to, zlatými písmenami Do života knihy napsané, Bylo na zemi též žehnané, A zde skví se jak tam nad hvězdami. Jmenem tím se rozléhají chrámy, Jím se srdce Čecha rozplane; Kdo již za živa svat zůstane, Dávným bývá potomkům též známý. Jmeno to se na praporcích skvělo, Do bitvy když táhl krvavé Český leva vrahy zahánělo! A jak někdy vítězící pluky, Tak lid podnes: „Svatý Václave!“ Prozpěvuje nábožnými zvuky. –