Sv. Kateřina Sienská. I.

Sigismund Bouška

Viz, choti můj, tu vonnou kytici jsem uvila ti, nachem zářící. A jaký za ni žádáš sobě dar? Chci Tvojich růží vůni a jich žár. Zde jednu rudou v tvoji pravou dlaň, a stejnou levá měj, mé lásky daň, a pravá noha květem nebes plaň, a v levé kalich mojí růže vstaň, tvůj ozdob bok a oviň tvoji skráň! O Ježíši, mně’s divné růže dal, jsou bez vůně a cítím jenom pal. Ty růže nikdy nerodila zem, a kdo je má, jest mojím obrazem A jejich barva? Srdce mého krev. A jejich vůně? Oheň v nitru cév.

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vypučet, vonný, zkvést, kytka, perla, fialka

199. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. RŮŽE. (Josef Václav Sládek)
  2. Večer před svatbou. (Augustin Eugen Mužík)
  3. KVĚTINY. (Emanuel z Čenkova)
  4. Pohádky. (Adolf Heyduk)
  5. Král – žebrák. (Adolf Heyduk)
  6. ČERVNOVÉ RŮŽE. (Adolf Brabec)
  7. Duma o pohádkách jara. (Adolf Heyduk)
  8. VÁM. (Adolf Brabec)
  9. Chci písněmi tě zasypat. (Růžena Jesenská)
  10. 13. Ach, má růže, krásná růže, (Jaromír Březanovský)