SVÉMU DOMOVU.

Antonín Jaroslav Klose

Ty kouzlo domova, jaký máš květ, že mi v těch prsou stále jen pučí do barev stkvostnějších, do vůně prudší, čím více o půdu, z níž vznik’ tvůj květ, musím se chvět. Znám každý kámen tam, keře tvých cest, na nich tak mnohý trn i růži vonnou, ty touhy lidí tvých i to, v čem tonou naděje duší jich, hasnoucích hvězd k cíli všech cest. Znám chudá pole tvá, v osudu svém skleslého rolníka, bez vznětů, přání – či proto tvrdnou nám mozoly dlaní, aby jen klesala má rodná zem v osudu svém? Všecko znám, všecko znám, ale přec rád jezdím tam po léta, zase a znovu ku své kdys kolébce a snad i k rovu – ať mne tam milují, nechtějí znát, mám je přec rád. Můj drahý domove! Ale proč tak bolestněj’ vždycky se za tebou dívám, jak by cos scházelo vždy víc těm nivám, jak by ty ruce a prsa i zrak slábly tam tak! Stárneme! Stárneme! Svěžesti dech vzal nám boj života, uprchlá léta – snad zatím dětí dav mohutněj’ vzkvétá – či, Bože! slábne to svěžesť i dech celičkých Čech?

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

429. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PO LETECH. (Adolf Brabec)
  2. Láska. (Bohdan Kaminský)
  3. Ach, nebuď smuten... (Růžena Jesenská)
  4. XI Co prsti zahřáté máš asi pod prsů růžovou vlnou, (Stanislav Kostka Neumann)
  5. MYRTA – CYPŘIŠ. (Jaroslav Vrchlický)
  6. ŽÁRLIVOST (Otokar Fischer)
  7. TOUHA. (Adolf Brabec)
  8. Říjnová růže. (Růžena Jesenská)
  9. JARNÍ MOTIV. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Růže a Naděje. (Jaroslav Vrchlický)