28. Nejen ona růžokvětná líčka,

Jan Kollár

28.
Nejen ona růžokvětná líčka,
Nejen ona růžokvětná líčka,
Rtové k políbení spiknutí, I vaz pyšný, hrdlo labutí, Šťastná zlatých vlásků po něm hříčka;
Čelo slunné, klidný oblouk víčka, Očí přísných vábné kynutí, Lkavý ousměch, tejná vzdychnutí, I slov němá sladkých polovička: Vše mé k bojům srdce bádá chybným, Tisíc, zloboh Milek, spojuje Nástrah klamem navnazených slibným; Ona sama učí ujíť želu, Kolikráte tělo bojuje Proti duchu a duch proti tělu. [35]