54. Lásko! lásko! O ty sladký klame,

Jan Kollár

54.
Lásko! lásko! O ty sladký klame,
Lásko! lásko! O ty sladký klame,
O ty číše slasti nejvyšší, Kde se duše s duší pomíší, V citu jednom zem i nebe máme!
O kýž vnad tvých rychle užiť známe Skryti světu v houšti nejtišší, Dřív než vicher zhoubný přispíší, Který, jak mně, loď i veslo zláme: Kde si, kde si sestro bohů věčných, Hosti srdci mému nevěrný, Dítě kvítků, dárce bolů vděčných! Já sem darmo k portu tvému spěchal, Anť mi zkvetlou orkán severný Růži vyrval, trny ostré nechal. [63]